Spolupráce v oblasti vzdělávání v přeshraničním regionu Bildungskooperationen in der Grenzregion (BIG)
Projekt BIG je zaměřen na rozvoj rakousko-české přeshraniční spolupráce. Prvotním cílem projektu je podpora výuky jazyka, v tomto případě češtiny a němčiny v mateřských a následně i základních školách. Porozumění jazyka našeho geografického souseda společně s jeho kulturními zvyklostmi pak přispívá k vzájemnému porozumění v regionu.
ZŠ a MŠ Adamov je zapojena do projektu od září roku 2016. Děti, které se začaly hravou formou seznamovat s němčinou již ve školním roce 2016-2017, tak budují svou slovní zásobu v německém jazyce již třetím rokem. S dětmi jsem navázala spolupráci s partnerskou mateřskou školou v Rakousku, v našem případě se školkou v Pernersdorfu. Předpokládá se, že se děti v rámci třech let, kdy výuka jazyka probíhá a je financována EU, navštíví dvakrát, jednou na české a jednou na rakouské straně hranice. Děti z rakouské školky za námi přijely v červnu tohoto roku. Setkání bylo věnováno hasičské tematice.
V úterý 2. října 2018 vyjelo 26 dětí z MŠ Jilemnického a ze ZŠ Ronovská ve společnosti pana starosty Bc. Romana Piláta, MBA a paní ředitelky MŠ a ZŠ Adamov, paní Mgr. Jany Burianové, v brzkých ranních hodinách výletním autobusem z ptačinské točny podívat se za hranice do příhraniční vísky Pernersdorf, kde na násčekal místní starosta pan Eduard Kösch. Dále pak lektorka českého jazyka, která pod svým vedením přibližuje češtinu rakouským dětem, a samozřejmě děti a učitelky z místní školky. Po vřelém uvítání v místním společenském domě jsme se občerstvili domácími zákusky, které nám upekly maminky dětí, a uvelebili se na koberci společně s rakouskými dětmi, abychom si poslechli pohádku v češtině a němčině „O malinovém drakovi“.Po vzájemné výměně dárků, které si pro sebe děti navzájem vyrobily, ale i darů, které pro učitele, představitele města a školku připravili starostové a vedení školy, jsme se všichni pěšky přemístili na místní malinovou plantáž. Tam jsme si společně zazpívali dvojjazyčně „hlava, ramena, kolena, palce“, rozdali si košíčky a rozdělilise do skupinek. Hody mohly začít. Tolik malin ještě v říjnu! A jak slaďoučkých. Některé do košíčku, jiné do pusy. Když byly košíčky plné, přemístili jsme se do haly podniku, kde pro nás maminky dětí ze školky připravily další pohoštění. S plnými bříšky, zážitky a výslužkou z malinové farmy jsme se krátce po jedné hodině vydali zpět domů.
V autobuse mi jeden chlapec povídal, jak hned poznal svoji kamarádku z Rakouska, se kterou byl v hasičském týmu, a jak si teď báječně popovídali. O čem? To mi neprozradil. Usmál se a zakoukal se oknem autobusem ven. A já věděla, že to, co dělám, má smysl.
Těšíme se na další spolupráci se školkou a obcí Pernersdorf. Hoffentlich, bis bald!
Mgr. Zuzana Šlechtová