Mlýn byl předlohou Alfrédu Technikovi pro román Mlýn na ponorné řece, který byl zfilmován jako Ďáblova past v režii Františka Vláčila.

Cestou podél toku potoka jsme došli až k Jeskynnímu systém Rudické propadání - Býčí skála v Moravském krasu, jež se svojí délkou více jak 12 km je druhým nejdelším v České republice.

Zde nás čekal starosta obce Rudice – Roman Šebela. Tento zkušený jeskyňář, člen speleozáchranné služby a též nadšený ochránce přírody žákům ukázal mapy podzemí, seznámil je s historií vzniku tohoto koutu přírody. Dozvěděli se tak, že na území Rudice se nachází 153 m hluboká Rudické propast, v příkrovu devonského vápence, která je naší (ČR) nejhlubší podzemní propastí. Nahlédli jsme i do samotného propadání toku Jedovnického potoka, spadající do hloubky 86 m soustavou vodopádů, z nichž ten nejvyšší v ČR, měří 35 m. Jeho podzemní tok vytvořil vysoké podzemní kaňony, mohutné dómy, ale i místa těžko průstupná. Část tohoto podzemí jsme si prošli před rokem. Nad podzemním tokem se ve více jak stometrové výšce nachází labyrint komínů a horizontálních chodeb s bohatou sintrovou výzdobou. Pan starosta mluvil o probíhajícím výzkumu. ,,Lákal“ všechny přítomné do řad speleo nadšenců. ,,Je to práce špinavá, za to však těžká “ Historie průzkumů rudického podzemí, které patří k nejdramatičtějším v dějinách Moravského krasu. První objevitelské úspěchy zde zaznamenal starohrabě Hugo Salm již v roce 1802.

Z Dolního Propadání jsme vystoupali do Kolébek. Dozvěděli jsme se, že dříve šlo o jeden celek (v podzemí stále je). Jeskyně v této části byly obývané již v paleolitu lovci sobů (kryté místo, obklopené lesy, s dostupným zdrojem vody).

Později si ho oblíbila hippies mládež, která zde pořádala divoká setkání. Dnes je pro svoji fotogeničnost a dobrou dostupnost využíváno filmaři (záběry do českých pohádek, např. Sedmero krkavců, sněžný drak, lesní tajemství nebo ďáblova past….)

Část jeskyní je dobře přístupná i bez speciálního vybavení, a tak jsme je prošmejdili. Ti odvážnější vylezli komínem na vrchol skalního masivu.

Další naše kroky směřovali do MUZEA NA VĚTRNNÉM MLÝNĚ

Zde se nachází několik expozic.

SPELEOLOGIE

MINERALOGIE

HISTORIE HUTNICTVÍ A HORNICTVÍ V RUDICI

HISTORIE OBCE

UKÁZKY DOBOVÉHO BYDLENÍ

Pan starosta nám ukázal, jak se dříve bydlelo. Pohovořil o historii mlýna. O jeho slavné době, kdy zde rodina Ševčíků, která mlýn holandského typu postavila, mlela obilí pro Salmy, přes trosky, které vyspravil ,,chalupář“ pan Vaverka, který tu byl v nájmu až po dnešní veřejnosti přístupné muzeum.

V druhém patře nám ukázal hornické vybavení z přelomu 18. a 19. století, sbírku hornin a minerálů i unikátní kolekci rudických geod (drůz), jsou zde prezentovány rudické vrstvy s vazbou na olomučanskou keramiku, vystaveny naprosto raritní "Olomučanské koblížky" a další zajímavé minerály a zkameněliny ale i platidla té doby.

Poslední patro je věnováno speleologii. Zde nám pan starosta ukázal fotografii světového unikátu, stalagnátu ve tvaru žebříku, ale i foto Tipečku, místa podzemní vody, která je zdrojem pitné vody pro obec. I zde jsme si prohlédli historickou výbavu původních objevitelů, ale i moderní techniku, se kterou vyráží místní (čeští) speleologové i do světa. Jejich objevy v Číně, Slovinsku i jinde jsou jedinečné.

V bezprostřední blízkosti mlýna je geopark, obsahující ukázky hornin z Moravského krasu a Drahanské vrchoviny.

V okolí Rudice se těžila nejen železná ruda= název Rudice, ale i kaolin (keramická hlína). Pozůstatky těžby jsou zde stále patrné. Mnoho šachet je dnes zaplavených vodou, což jak jsme se dozvěděli, je dnes výhodným způsobem zadržení vody v krajině. Dozvěděli jsme se, že největší, dnes využívaný rybník k rybaření, ale i koupání, jménem Šístý, získal svůj název ne ze slova čistý= čisté, ale Šístý= šestý, tedy šachta číslo šest. V těsném sousedství se nachází menší rybníček, obnovený za pomocí dotací na udržitelnost krajiny ,,zadržování vody v krajině“. Z něho vystupují písmena MAN. Jde o druhou slabiku slova HUMAN (lidskost), které začíná v zámeckám rybníčku v rakouské partnerské obci Loosdorf.

Naší poslední zastávkou byl povrchový lom na písek SEČ, jinak též zvaný Duhový lom. Pískovna SEČ - „ Přírodní památka Rudice-Seč“

“Nová přírodní památka sestává z těžební jámy, jejíž stěny a svahy tvoří pestré vrstvy písků. Na dně jámy se nacházejí dvě jezírka, z nichž větší využívají návštěvníci ke koupání,” popsali lokalitu ochranáři z CHKO Moravský kras. Lokalita je cenná geologicky i z hlediska živé přírody. Nachází se zde vrstvy druhohorních písků a jílů i zkameněliny. Nachází se zde mnoho vzácných a chráněných druhů rostlin a živočichů.

Kriklová